|
| |
|
|
Jmenný gramatický rod - česko-maďarské experimentální srovnání
Červenková, Michaela ; Januška, Jiří (vedoucí práce) ; Křivan, Jan (oponent)
Práce Jmenný gramatický rod - česko-maďarské experimentální srovnání se zabývá vlivem přítomnosti gramatického rodu v jazyce na konceptualizaci neživých objektů jeho mluvčími. Jejím cílem je pomocí experimentu, jenž byl proveden na češtině (tj. na jazyce s gramatikalizovaným jmenným rodem) a na maďarštině (tj. na jazyce bez gramatikalizovaného jmenného rodu) ověřit předpoklad, že čeští rodilí mluvčí se budou ve svých odpovědích orientovat pomocí gramatického rodu, na rozdíl od maďarských rodilých mluvčích, jejichž jazyk gramatický rod nemá. K tomuto účelu jsou použity dvě metody, při které mají respondenti přiřadit obrázkům neživých předmětů hlas (buď mužský, nebo ženský), respektive přiřadit rodné jméno. Sběr dat byl uskutečněn pomocí online dotazníku. Výsledky experimentu ověřily předchozí předpoklady, tedy vliv gramatického rodu na odpovědi českých mluvčích. Kromě toho přinesly zjištění, že se maďarští rodilí mluvčí při přiřazování rodného jména neživým předmětům často orientovali pomocí prvního fonému názvu předmětu. V práci je také shrnuta literatura k tématu dosavadního experimentálního výzkumu gramatického rodu. V závěru jsou diskutovány nedostatky experimentu a jsou zde nastíněna témata dalšího možného výzkumu.
|
|
|
Porovnávání středoevropských jazyků: za horizont strukturních rysů a lexikálních přejímek
Januška, Jiří ; Starý, Zdeněk (vedoucí práce) ; Tóth, Sándor János (oponent) ; Newerkla, Stefan Michael (oponent)
Disertační práce Porovnávání středoevropských jazyků: za horizont strukturních rysů a lexikálních přejímek se soustředí na zhodnocení a přehodnocení přístupu k výzkumu jazyků střední Evropy. Hlavním cílem předkládané práce je (1) podat přehled dosavadních poznatků o porovnávání středoevropských jazyků, (2) na jeho základě naznačit možné nové směřování němu přispět. Druhá kapitola práce se věnuje areálové lingvistice, jakožto disciplíně zaměřené na výzkum podobnosti a konvergence geograficky blízkých jazyků, a zejména jejímu ústřednímu pojmu . Představuje okolnosti jeho vzniku, jeho různé definice a jeho kritické (pře)hodnocení pracích současných areálových lingvistů. Třetí kapitola sumarizuje výzkum středoevropských jazyků: různé koncepce středoevropského (popř. dunajského) jazykového svazu vzájemné vlivy lexika a frazeologie těchto jazyků a popisy situací jazykového kontaktu v areálu. Tento přehled ukázal, že hlavními doménami porovnávání jazyků areálu dosud byly strukturní rysy a lexikální přejímky a kalky. Novější vývoj lingvistiky, jak je naznačeno ve čtvrté kapitole, však operuje rovněž s jazykovými jednotkami, které překlenují a relativizují -lexikon. Nabízí se tedy, aby se rovněž komparativní výzkum středoevropských jazyků soustředil na tyto jevy zahrnutelné pod pojem idiomatičnosti. Pátá kapitola...
|
host ::
RSS.